- Jak tak o tom přemýšlím, bych si kousla do Olivy.
- Vrahu!
- Sim tě, ale ne jako do olivy, ale do Olivy..
- Vrahu!
- Ale prosim tebe..
- Myslíš Olivu?! Myslíš! Vrahu vrahounskej!
- Sim tě obrazně, ho přece nepřivážu ke kůlu a nebudu mu ohlodávat zadek!
- Jen aby..
- Hele zas taková to teda nejsem, přivázat jo, ale jíst za živa? To je i na mě moc.
- Jen aby!!
- Nech toho, nejsem kanibalka. Já bych Olivu neohlodala, by pak už nebyl tak hezkej.
- Ale ožužlala by si ho!
- No trochu možná...ale moc ne...
- Moc, ano. Hodně moc. 4 litry slin (to je z přednášky o AIDS, člověk se může nakazit když najednou pozře 4 litry infikovaných slin)
- 5 litrů a trochu.
- 5 litrů a moc.( musí mít Hivku, ne? (mysleno jako hifi i jako HIV))
- Teda doufám, že jo, ale nesmíme zapomenout, že nejsou moc bohatí, tak esli si ji třeba nemůžou dovolit. Hele napadaj tě někdy ujetý představy, když vidíš Olivu?
- Např.?
- No to já nemůžu říct, bych se červenala..
- Tak to napiš!
- No když ho vidim, si představuju, jak se ráno vzbudí a leze z postele ve volnejch trenkách a oblíká se a snídá a pak de do školy a pak ze školy a jí a se meje a spí...
- Jé to je hezký! No to mě nenapadá. Já spíš přemýšlím, co se mu honí hlavou, a esli o nás ví...!
- No mě se toho honí hlavou, většinou samý takový židloviny, ale to nic, to nestojí za řeč, hele a tebe napadá esli o nás ví?
- No, víc věcí, ale tohle hlavně.
- A co třeba?
- No třeba, na co zrovna myslí,a esli ho něco netrápí, a esli ho něco těší...atd.
- A žádný takový ty filmečky co kdyby?
- Jo, to taky.
- A jaký třeba?
- No taková ta klasika.
- Jako? Mě napadaj ty na téma nehoda, jako si něco zlomim, nohu, otevřená zlomenina, nebo mě klepne a nebo že si zlomim vaz, ale to poslední mi připadá dost divná, bo bych se pak už asi nehejbala, to mě napadlo dneska ráno.
- No já měla na mysli filmečky o Olivě...
- Šak jo, on je ten záchrance, celej od krve a vyděšenej
- Chudák, to mu nedělej.
- No, sem ti říkala, že samý divný stavy.
- Hm, ale hlavní osoba seš tam ty, seš sebestředná ( jako všichni)
- No jasně, přece si něco neudělá Oliva. Bych ho tak maximálně pozvracela a omdlela bych.
- No jo no, máš panickou hrůzu, a panický strach o své zdraví, fšimla sis?
- O své zdraví? Cože? vžydť já se vlastně neustále vraždim!
- Co?!
- No já se o zdraví nebojim, já si rochu masochisticky neustále ubližuju ( v hlavě teda jakože)
- To si jen myslíš.
- Co? Jak se teda bojim o zdraví ty chytráku?
- Podvědomně?
- Tak fajn no.
<< úvod <předchozí následující>